Jůů, básničky! Mé šotkovské ucho se při jejich poslechu tetelí blahem a často mám chuť si je zazpívat. Navíc si dokážu básničky lehce zapamatovat. Dneska jsem zrovna přemýšlel, čím to je, že mají tak hezký zvuk!

Co dělá básničku básničkou?

Baví mě, že se některá slova v básničce k sobě hezky hodí a znějí podobně. Např. tyhle:

sůl – kůl
pes – les
bota – nota
klíček – míček
 
A já už vím,
že je to rým.

Jsem zvědavý, jestli taky dokážete najít mezi následujícími slovy dvojice, které se k sobě hodí (rýmují se)!


STONEK         VOSA               TALÍŘ                 KOS            MRÁČEK             ŠIŠKA            SVÍČKA              MALÍŘ           PES           LIŠKA            LÍČKA            LES           DRÁČEK          NOS        ROSA       ZVONEK


Já hned začal v každé básničce taková slova s rýmy hledat. Přišel jsem na to, že slova, která se rýmují, jsou vždy na stejném místě. Podívejte se na básničku Jiřího Žáčka a zjistíte na jakém:

Tulipán a tulipaní

Tulipán a tulipaní
celý den se sobě klaní,
až se diví okolí:
že je záda nebolí?

Ano, přesně tak, jsou na konci řádků. A když jsme u těch řádků, není vám na nich něco divného? Já podle nich vždycky na první pohled poznám, že se jedná o básničku a ne třeba o povídku.

Ty řádky jsou totiž podivně krátké. To proto, že musejí končit tím slovem s rýmem.

A jelikož jsou řádky v básničkách tak zvláštní, mají i své speciální jméno, to jméno je... Víte co, zkuste si malý kvíz a zjistíte to sami.


Šotek

Zobrazení: 23139

Hodnocení: 2.3 (730 hlasů)

Související články:

 

25. 11. 2011