Jůů, básničky! Mé šotkovské ucho se při jejich poslechu tetelí blahem a často mám chuť si je zazpívat. Navíc si dokážu básničky lehce zapamatovat. Dneska jsem zrovna přemýšlel, čím to je, že mají tak hezký zvuk!

Tak už tedy vím, že kdybych chtěl napsat básničku, podobnou jako píše třeba Jiří Žáček, měla by se rýmovat. Zjistil jsem však, že při tvorbě básničky si musím dát pozor ještě alespoň na jednu veledůležitou věc.

Básnit není tak snadné, jak jsem si myslel. Rozhodl jsem se tedy, že než začnu psát svou vlastní básničku, přečtu si hodně básniček od jiných autorů a budu přemýšlet nad tím, jak asi tahle dílka vznikala.

Myslíte si, že jsou v každé básničce rýmy uspořádané stejně? Schválně zkuste porovnat básničku Tulipán a tulipaní (Jiří Žáček) s básničkou Jak se koupe vosa od Jiřího Havla.

Jsem spokojený, už vím docela hodně. Stejně si ale myslím, že aby někdo napsal dobrou básničku, musí se řídit citem pro jazyk. Správný počet slabik a rým asi povedenou básničku nezaručí. Důležitý je i obsah, jestli má básnička nějaký nápad. Já mám třeba moc rád vtipné básničky!

Ahoj! Vítej na mých stránkách. Jsi tu poprvé? Nezoufej! Pro nováčky jsem připravil pár tipů.

Řeknu vám jedno ukrutné tajemství. Já, Šotek tiskařský, si každý den píšu deníček. Je to tak. Potřebuju totiž někomu povědět, co mě právě děsně trápí a štve, do koho jsem se bezhlavě zamiloval a kdo je mi naopak odporný jako smrdutá ploštice. Někdy to nejde říct ani kamarádům, nevím, co na to Vojta s Martinem řeknou, a bojím se, že se mi budou smát. A co je vůbec nejhorší, mám strach, že to vyžvaní Lence. Proto jsem si jednoho přítele udělal z deníčku.

Taky občas cestujete prstem po mapě? Má to spoustu výhod. Nemusíte shánět cestovku ani platit pojištění, nezkazí se vám počasí a nezapomenete si nic důležitého zabalit. Sedíte si na gauči, otevřený atlas na klíně a pohodlně volíte trasu. Polabí, New York, nebo Patagonie? Velká pardubická, karneval v Riu, nebo býci v Seville? Je libo Krkonoše, Pyreneje, Himaláje? Sázava nebo Amazonka, stačí otočit stránku.